Při příchodu ze zahraničí začínají contras svou invazi v Sýrii převzetím hraničních přechodůZápadní státy a mocnosti Zálivu zahájily největší tajnou válečnou operaci od války Contras v Nikaraguy. Cílem bitvy o Damašek není svrhnout prezidenta Bašára al-Assada, ale rozlomit Syrskou armádu, aby byla lépe zajištěna dominance Izraele a USA nad Středním Východem. Zatímco město sbírá síly k novému útoku zahraničních žoldáků, Thierry Meyssan přináší přehled situace.
V průběhu posledních pěti dní zahájil Washington a Paříž útočnou operaci nazvanou "Damašská sopka a syrské zemětřesení". Nejedná se o novou kampaň vzdušného bombardování, nýbrž o tajnou vojenskou operaci, podobnou té provedené ve střední Americe za Reaganovy éry.
Během několika dní vniklo do země 40 až 60 tisíc Contras, většinou Libyjců, většinou přes jordánskou hranici. Většina z nich je napojena na Svobodnou "syrskou" armádu, frontu tajných operací NATO pod tureckým velením. Někteří z nich jsou spojeni se skupinami fanatiků, včetně Al Kajdy, pod katarským velením nebo s frakcemi Saudské královské rodiny, Sudairi. Při svém tažení obsadili některé hraniční posty a poté zamířili do hlavního města, kde rozsévali zmatek útočením na náhodné cíle: skupiny policistů nebo izolované vojenské skupiny.
Ve středu ráno zničil výbuch hlavní sídlo Národní bezpečnosti, kde probíhala schůze několika členů Rady národní bezpečnosti. Stál životy generála Daouda Rajha (ministr obrany), generála Assefa Shawkata (náměstek ministra) a generála Hassana Turkaniho. Způsob provedení útoku zůstává nejistý: mohlo se jednat buď o sebevražedného atentátníka či o útok bezpilotního letounu.
Washington doufal, že částečné setnutí armády povede některé vysoké důstojníky k dezerci se svými jednotkami či dokonce k tomu, že se postaví proti civilní vládě. To se nenaplnilo. President Bašar al-Assad okamžitě podepsal dekrety, které uvedly do funkce následníky padlých hrdinů, a byla zajištěna plynulá kontinuita státu.
V Paříži, Berlíně a Washingtonu pokračovali sponzoři operace ve své nedůstojné hře odsouzením teroristické akce, a přitom znovu potvrdili svoji politickou a logistickou podporu teroristům. Nestydatě zakončili tím, že zodpovědnost za toto vraždění nespadá na pachatele, nýbrž na oběti tím, že se odmítali sklonit pod tlakem a poddat svoji vlast západní nenasytnosti.
Caracas a Teherán zaslaly své kondolence Sýrii a zdůraznily, že útok byl sponzorován a financován západními mocnostmi a mocnostmi Zálivu. Moskva rovněž vyjádřila kondolenci a znovu potvrdila, že požadavky sankcí proti Sýrii v Radě bezpečnosti OSN se rovnají politické podpoře útočícím teroristům.
Státní televizní stanice několikrát za den začaly vysílat vojenské klipy a vlastenecké písně. Přerušovaly programy, ministr informací al-Omran Zoubi volal po mobilizaci každého: čas pro politické hádky mezi vládou a opozicí skončil. Nepřítel je před branami. Odkázal na můj článek v Komsomolské Pravdě [1] a varoval své spoluobčany před nevyhnutelným spuštěním propagandistické operace připravené kanály ze západu a z Perského zálivu pro demoralizaci lidí. Pak obvinil ze lži Síť ze Zálivu, podle níž vypukla vzpoura ve čtvrté divizi a výbuch zničil hlavní kasárna.
Státní televize několikrát za hodinu vysílaly veřejná oznámení, ukazovaly, jak lze přijímat autentické programy z Atlantic Bird v případě přerušování satelitů Arabsat a Nilesat.
V Libanonu připomněl Sayyed Hassan Nasrallah bratrství ve zbrani spojující Hezbollah a Sýrii proti sionistické expanzi a ujistil Syrskou armádu svojí podporou.
Bombový útok byl signálem pro druhou část operace. Commandos infiltrovali hlavní město a poté zaútočili na různé více či méně vybrané cíle. Skupina asi 100 Contras zaútočila na budovu přilehlou k mému bydlišti s výkřiky Allah Akbar. Sídlí tam vysocí vojenští představitelé. Následoval 10 hodin trvající nepřerušený boj.
Zatímco na začátku noci odpověděla armáda se zdrženlivostí, později byl dán rozkaz použít sílu bez omezení. Už se nejednalo o otázku boje proti teroristům destabilizujícím Sýrii, ale o záchranu země čelící nevyhlášené invazi interventů.
Letectvo bylo nasazeno ke zničení kolon žoldáků směřujících k hlavnímu městu.
Do pozdního rána byl postupně nastolen klid ve městě. Contras a jejich kolaboranti byli přinuceni se na všech místech stáhnout. Na hlavních cestách byla obnovena doprava a ve středu města byla postavena kontrolní stanoviště. Život se vracel do normálu. Přesto tu a tam slyšíme rozptýlenou střelbu. Většina obchodů je zavřená a před pekařstvími stojí dlouhé fronty.
Každý předpokládá, že konečný útok bude zahájen v noci ze čtvrtka na pátek a během celého pátku. Není pochyb, že v něm opět zvítězí Syrská armáda, která disponuje převahou. Armáda tvořená odvedenci je podporována obyvatelstvem, včetně domácí opozice.
Jak bylo očekáváno, Arabsat a Nilesat přestaly uprostřed odpoledne přenášet signál televize Ad-Dunya. Twitterová stránka TV Ad-Dounia byla hackersky napadena ze strany CIA s cílem rozšiřovat falešné zprávy oznamující stahování Syrské armády.
TV programy ze Zálivu oznámily zhroucení měny jako začátek zhroucení státu. Guvernér Centrální banky Adib Mayaleh vystoupil ve státní televizi, kde odsoudil nové desinformace a potvrdil směnný kurz 68,30 syrských liber za 1 dolar.
Kolem náměstí Umayyads byly rozmístěny posily k ochraně studií veřejnoprávní televize, jež jsou považovány za prvořadý cíl všech nepřátel svobody. Náhradní studia byla umístěna v hotelu Damašská růže, kde se vyhřívají pozorovatelé OSN. Přítomnost těchto představitelů, kteří dovolili dopustit tento útok na hlavní město bez přerušení svého zahálení, je de facto ochranou pro syrské novináře, kteří riskují své životy při snaze o informování svých spoluobčanů.
Na půdě Rady bezpečnosti OSN Rusko a Čína potřetí vetovaly návrh rezoluce Západu a zemí Zálivu, jež by umožnila mezinárodní vojenskou intervenci. Ruští a čínští zástupci neúnavně odsuzovali propagandu zaměřenou na vykreslení zahraničního útoku na Sýrii jako revolty potlačované krveprolitím.
Bitva o Damašek, jak se očekává, se dnes v noci znovu rozpoutá.
[1] "NATO připravuje obrovskou disinformační kampaň", Thierry Meyssan, Komsomolská Pravda, Voltaire Network, 11. června 2012.