Volodymyr Zelenskyj a etnopolitika

Od 25. července však moc v zemi postupně přešla z jeho rukou do rukou jeho zástupce, předsedy Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksije Danilova. Zelenskij se soustředí na funkci mluvčího režimu a Danilov se věnuje přípravě dekretů, které podepisuje. Oba muži společně zavedli režim teroru.

17. a 25. července byli odvoláni tři členové Rady za četné činy velezrady, které nahlásili jim podřízení úředníci:
– diplomat Ruslan Demčenko,
– přítel Zelenského z dětství a šéf bezpečnostní služby SBU Ivan Bakanov,
– a bývalá Zelenského právní poradkyně a generální prokurátorka Ukrajiny Irina Venediktová.

Rinat Achmetov, nejbohatší muž Ukrajiny před válkou, o těchto klíčových dnech řekl, že Zelenskij se pod rouškou reforem zmocnil moci, veškeré moci.

26. srpna na kanálu NTA Oleksij Danilov prozradil, že Rada bezpečnosti a obrany přijala plán obrany země v listopadu 2021, tedy čtyři měsíce před ruskou vojenskou intervencí. Tento dokument byl připraven poté, co Zelenskij odmítl plán Minsku-3 navržený Paříží 8. a 9. prosince 2019. „Je to obrovský zásadní dokument, který stanoví činnost všech orgánů bez výjimky: kdo a jak má jednat v případě válečného stavu,“ řekl 7. září v Levicovém břehu.

Vraždění politických oponentů

Politické atentáty obvykle provádějí „hlavní nacionalisté“, nikoliv vládní orgány. Kdykoli mohou unést a zmizet, nebo dokonce popravit politické odpůrce přímo na ulici všem na očích. Oběťmi jsou především novináři a volení úředníci. Nejedná se o novou operaci, protože tyto vraždy provázejí občanskou válku již od roku 2014.

Člověk si vzpomene na poslance Olega Kalašnikova, který byl v roce 2015 zavražděn jedenácti kulkami do hlavy na prahu svého domu. Policie nikdy nezjistila, kdo vraždu provedl ani kdo si ji objednal.

V některých případech je však prováděla SBU (bezpečnostní služba). Například poprava oficiálního vyjednavače Denise Kirejeva po jeho návratu z Kyjeva, kde se účastnil neúspěšných kontaktů s Ruskem. Byl zabit na ulici 6. března 2022, protože se během jednání odvážil zmínit historické vazby mezi Kyjevem a Moskvou.

Političtí představitelé tyto činy veřejně nepřiznávají, ale podporují je. Tvrdí, že je třeba zemi „očistit“. Nejde o to, aby byli zabíjeni agenti Ruské federace, ale každý nositel ruské kultury nebo kdokoli, kdo uznává hodnotu této kultury.

Starosta Kyjeva, boxerský šampion Vitalij Kličko, pověřil neonacistickou skupinu C-14, aby vypátrala a zabila „sabotéry“ z řad etnických Ukrajinců.

Bylo zahájeno trestní řízení proti bývalým vysokým státním úředníkům, jako jsou poslanec Jevhen Murajev, bývalý ministr vnitra Arsen Avakov, bývalý premiér Arsenij Jaceňuk, bývalý tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov a bývalý prezident Petro Porošenko.

SBU nyní zatýká mnoho civilistů, které obviňuje ze spolupráce s Rusy.

Zákaz ruského jazyka

Zatímco podle dohod z Minsku II (čl. 11, vysvětlující poznámka [1]) z 12. února 2015 měly mít regiony Donbasu možnost určit si vlastní úřední jazyk, Oleksij Danilov 1. září 2022 prohlásil: „To oni (obyvatelé Donbasu) musí najít společný jazyk s námi, ne my s nimi. Máme hranice, a pokud někomu nevyhovují zákony a pravidla, která platí na území naší země, nikomu nebráníme.

21. října byl konkrétnější: „Ruština by měla z našeho území zcela zmizet jako prvek nepřátelské propagandy a vymývání mozků našeho obyvatelstva.“

Sledování médií

Oleksij Danilov 20. července, uprostřed krize v Radě bezpečnosti a obrany, řekl, že mnoho lidí, kteří byli před „ruskou agresí“ vidět v televizi, už tam nejsou. „Nevíme, kam se poděli. SBU se k nim důrazně vyjádří.“ Obvinil je, že informují o ruském pohledu na věc: „Implantovat sem tyto ruské příběhy je velmi, velmi nebezpečné. Zřejmě bychom měli pochopit, co jsou zač. Podívejte: nepotřebujeme je. Ať nás opustí, ať si jdou do svých bažin a kvákají tam svou ruštinou.“

Rada pro bezpečnost a obranu již předtím zavedla dohled nad všemi tištěnými a vysílanými médii. Zakázala také přibližně stovku kanálů Telegramu, které označila za „proruské“.

Zničení 100 milionů ruských knih

Ukrajinský knižní institut, který dohlíží na všechny veřejné knihovny, dostal 19. května, tedy ještě před krizí v Radě bezpečnosti a obrany, za úkol zničit 100 milionů knih [2].

Cílem bylo zničit všechny knihy ruských autorů nebo knihy vytištěné v ruském jazyce či dosud tištěné v Rusku. V praxi byla v rámci Nejvyšší rady jmenována komise, která měla zajistit provedení této intelektuální čistky. Ukázalo se, že naprostou většinu ruských knih v knihovnách tvořily praktické knihy o vaření, šití apod. Chvíli čekaly, než byly vyřazeny, přičemž přednost měli zlí autoři, jako například Alexandr Puškin a Lev Tolstoj.

Zákaz politických stran

Všech 12 opozičních politických stran bylo postupně zakázáno. Zákaz poslední strany byl schválen 22. října [...] [3]. Jejich zvolení zástupci byli odvoláni z funkcí.

Pouze Zakarpatská oblast (blízko Maďarska) odmítá odvolat místní volené představitele zakázaných politických stran.

Konfiskace majetku odpůrců a Rusů

Od konce února zabavila ukrajinská Agentura pro vyhledávání a správu majetku (ARMA), protikorupční orgán Evropské unie, majetek v hodnotě více než 1,5 miliardy hřiven, tedy 41 milionů dolarů.

Všichni oligarchové vlastnící média byli jeden po druhém donuceni vzdát se médií, která vlastní. Jedná se o obecný plán na vymanění země z jejich vlivu. Stále však mají právo vlastnit jiné typy společností.

Podle ukrajinského zákona z roku 2021 jsou oligarchové ti 86 občané, kteří mají nejméně 80 milionů dolarů, účastní se politického života a mají velký vliv na média. Podle Oleksije Danilova by na konci války už neměli existovat žádní oligarchové.

Rada bezpečnosti a obrany 7. listopadu rozhodla o znárodnění továren vlastněných oligarchy, včetně finančníka Volodymyra Zelenského Igora Kolomojského. Majetky byly převedeny pod správu ministerstva obrany a po skončení válečného stavu by měly být „vráceny ukrajinskému lidu“.

Toto rozhodnutí se týká mimo jiné ukrajinského výrobce leteckých motorů Motor Sich, který vedl spor s čínskými investory u rozhodčího soudu v Haagu (případ Beijing Skyrizon). Čína, která požaduje 4,5 miliardy dolarů, označila znárodnění za „krádež“. Podle Pekingu: „Od roku 2020 ukrajinská vláda neustále vytváří problémy, bezdůvodně obviňuje, potlačuje a pronásleduje čínské investory, a dokonce bezdůvodně zavádí zvláštní ekonomické sankce s cílem znárodnit společnost Motor Sich PJSC nezákonnými prostředky a bezostyšně loupit čínská aktiva v zahraničí.“

Rada bezpečnosti a obrany 20. října obstavila majetek 4 000 ruských společností a jednotlivců v zemi.

Toto rozhodnutí se týká i ukrajinských osobností, které se před válkou usadily v Rusku, jako jsou zpěvačky Taisija Povaliy, Ani Lorak, Anna Sedokova a televizní moderátorka Regina Todorenko.

Zákaz pravoslavné církve

Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny se 1. prosince 2022 rozhodla „zakázat náboženským organizacím spojeným s centry vlivu v Ruské federaci působit na Ukrajině“, oznámil prezident Zelenskyj při podpisu dekretu 820/2022 [4]].

„Státní služba pro etnopolitiku a svobodu svědomí“ byla pověřena zabavením budov pravoslavné církve, které spadají pod jurisdikci moskevského patriarchátu

Před dvěma týdny ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) násilně vtrhla do kláštera a obvinila popy, že se odvážili označit Rusko za „vlast“.

Prezident Zelenskij se domnívá, že respektuje západní standardy lidských práv. Evropský soud pro lidská práva již nebude moci registrovat stížnosti z Ruska, protože Moskva vystoupila z Rady Evropy.

Přerušení všech vztahů s Ruskem

Dne 4. října podepsal prezident Zelenskyj dekret, kterým zakázal další jednání s Ruskem.

1. prosince Oleksij Danilov vyzval ke „zničení Ruska“. Své tvrzení rozvedl slovy: „Je třeba je zničit, aby přestali existovat jako země v hranicích, v nichž existují nyní... Jsou to prostě barbaři. A když říkáte, že s těmito barbary musíte sedět u jednoho stolu a mluvit s nimi, považuji to za nedůstojné našeho národa.“