Novináři – bojovníci Baba Amr

Členské státy NATO a GCC nedokázaly proti Sýrii provést konvenční útok. Nicméně ale po 10 měsíců pokládaly základy vedením slabší války spojené s ekonomickým a mediálním útokem. Město Homs se stalo symbolem konfliktu. Svobodná armáda “Sýrie” převzala čtvrtě Baba Amr a Inchaat a prohlásila je za islámské emiráty, což předvídá politický program.

S podporou Ruska – to je pořád traumatizováno svými zkušenostmi s islámskými emiráty v Čečensku – a Číny – která je nedočkavá, až uvidí Syrskou vládu chránit své občany – vtrhla Syrská národní armáda do území 9.února po všech pokusech o vyjednávání. Poražena Svobodná armáda “Sýrie” se brzy rozprostřela na území ve velikosti přibližně 40 hektarů, které bylo okamžitě obklíčeno jednotkami lojalistů; stále se zmenšovala a nakonec 1.března padla. Zbývající elementy Emirátů z pomsty zmasakrovaly křesťany ve dvou vesnicích, na které narazily po cestě do Libanonu.

Po celou tuhle dobu velká média sloužila k utajení odporné a kruté reality Emirátů a nahradila ji vymyšleným příběhem revoluce a utlačování. Zvláštní snaha byla učiněna pro vytvoření dojmu, že tisícovky civilistů byly odstřelovány dělostřelectvem Syrské armády nebo letectvem. V srdci konstrukce propagandy jsme našli tiskové centrum používané satelitními kanály koalice: Al-Jazeerou (Katar), Al-Arabiyou (Saúdská Arábie), France24 (Francie), BBC (Velká Británie) a CNN (USA) s koordinací izraelských novinářů.

Mezi nepřátelskými verzemi NATO a Rady pro spolupráci států z Perského zálivu na jedné straně a Šanghajskou organizací pro spolupráci na druhé, názor veřejnost na západě a v Perském zálivu vyvolává otázky o tom, čemu věřit. Pokusíme se poskytnout klíčové prvky, umožníme je lidem rozluštit a tak zároveň si rozhodnout vlastní pravdu. Sami se opřeme o videa vysílaná západními stanicemi a stanicemi z Perského zálivu, o svědectví přeživších nahraných kanceláří Voltaire Network v Sýrii a dokumenty, které byly nalezeny v tiskovém centru Emirátů..

Dvě tváře západních reportérů

Západní novináři uvízlí v Emirátech na internet nahráli bolestné volání. Dva z nich se zdali být zranění, zatímco třetí byl v dobré kondici. Jejich vlády udělali z jejich záchrany automatickou věc. Francie poslala úředníka, aby jednal s rebely. Několik dalších států, včetně Ruska, se napětí snažily vychladit v Levantě, nabídly své kanceláře.

Této kolektivní snahy jsem se zúčastnil. Opravdovým faktem je, že francouzská novinářka odmítla první příležitost se dostat ven s pomocí Červeného kříže a Syrského červeného kříže. Celé to považovala za past a tak odmítla pomocnou ruku. Má mise byla dvojitá. Prvně jsme měl navázat kontakt se svými krajany, informovat je o politickém a vojenském kontextu a ulehčit jejich předání francouzským činitelům, kteří by byli pod diplomatickou ochranou. A druhou věcí bylo, že jsem musel hlásit těm, kteří pracovali na míru v regionu, přesný sled událostí a ohodnotit dobrou vůli herců.

A jak víme, tak vyjednávání selhala. Zpravodajští agenti, zastupující několik států, byli v pozici pozorovatele toho, jak syrské úřady a pomocné agentury udělali co mohli a že překážka byla výhradně připisována Svobodné armádě “Sýrie”

A jaké pak překvapení – pravé nebo předstírané – to bylo pro různé vyjednavače, když zjistili, že tři novináři, které se snažili dostat z Homs, plus čtvrtý, který odmítl naši pomoc, dokázali projít přes linie Svobodné armády “Sýrie” a Syrské národní armády a projít až do Libanonu.

Po chvilce zmatení a potvrzení toho, že podobné ruské snahy se nedostaly nikam dál než ty naše, se stalo očividným, že komando vyzbrojené velkým západním státem propašoval ven čtyři novináře, a možná i více, zatímco my jsme museli naše životy vystavit do nebezpečí. Za takových okolností nemám důvod být ticho o spodní straně této záležitosti. V tomto článku jen vypustím zmínku o zapojených činitelích a lidech, abych zachoval jejich možnost pokračovat ve vyjednání míru, ačkoliv jisté detaily by mohly být pro čtenáře cennými.

Nemám pochyby o tom, že přeživší z Baba Amr změní svou verzi událostí, aby posílili atlantickou propagandu. Budou pokračovat v lhaní, jako to dělali vždycky. A proto zaznamenávám to, co jsem viděl, abych zabránil vymýšlení disinformací, které se neúnavně vymýšlejí.

Podle současné rétoriky médií byla revoluce brutálně potlačena. Každý by si mohl myslet, že by západní novináři pohánění touhou informovat normálně přišli na místo, aby viděli a oznamovali. Vzbouřenci se sami progresivně dostali hluboko do čtvrtě Baba Amr, kde přežili tři týdny pod přívalem ohně. Jejich tiskové centrum bylo bombardováno střelami GRAD 22.února 2012. Během tohoto útoku byli zabiti Marie Colsonová (Sunday Times) a Remi Ochlik (IP3 Press), zatímco Edith Bouvierová (Le Figaro Magazine) a Paul Conroy (Sunday Times) byli zraněni. William Daniels (ex-Figaro Magazine and Time Magazine) údajně zůstal s nimi, zatímco Javier Espinosa (El Mundo) se údajně od skupiny oddělil..

Přeživší nahráli čtyři videa, která říkají divný příběh.

Smrt Marie Colvinové a Rémi Ochlika

Záběry dvou mrtvých novinářů byly viděny na videu od Svobodné armády “Sýrie”. Jejich těla byla nalezena poté pádu Emirátů a byla identifikována velvyslanci Francie a Polska (zasutpující svůj americký protějšek).

Mary Colvinová byla známa pro elegantní oblečení a protiklad, který se snažila zvládnout, mezi hebkostí jejího ženského oděvu a těžkostí pásky překrývající její oko. Video, které ukazuje jen dvě těla zezadu ležící ne zemi, je autentické a bylo potvrzeno spoustou médií, která ho odvysílala. Oba dva novináři jsou oblečení ve vojenském. Objevuje se otázka, proč tento detail, který porušuje nebojovnický status novinářů na bitevním poli, byl veřejností ignorován a v profesi nezpůsobil pobouření.

Zraněna Edith Bouvierová a Paul Conroy na klinice

Ve druhém videu zástupci Syrského červeného kříže pracující v Emirátech, Dr.Ali – sousední zubař, který se odvážně podíval po zraněných – představuje Edith Bouvierovou a Paula Conroye, kteří leží v posteli někde, co vypadá jako zdravotní centrum. Pak voják Svobodné armády “Sýrie”, který si říká “Doktor Mohammed” a nosí modrý plášť a stetoskop, učinil revoluční prohlášení.

Tři věci musí být zaznamenány:
– Edith Bouvierová se odmítá identifikovat, ačkoliv je její jméno odhaleno publiku a snaží se zakrýt si obličej.
– Paul Conroy s obavami a nesouhlasem zavřel své oči.
– “Doktor Mohammed” je hvězdou videií syrské opozice. Vystupuje jako revoluční doktor, i když doktorem není. Představil se nesouvislým jazykem, zcela bez lékařských termínů, je ale posypán odkazy na salafisty.

Vše naznačuje, že “Doktor Mohammed” vytěžil ze situace, aby zapojil opravdového doktora a dvou novinářů pro vytvoření až moc dramatizované scény.

Nová zpráva Paula Conroye z jeho pokoje

Ve třetím videu je britský fotograf Paul Conroy natažen na gauči poté, co byl ošetřen. Žádá o pomoc a bere léky, aby potvrdil, že tam je jako host a ne jako vězeň..

Vypadá stejně nesvůj jako v prvním videu a dává publiku několik vodítek. Žádá “globální agentury”, aby zasáhly, protože “na zemi směřují ke stejných cílům.” Kdo jsou ty “globální agentury”, které mají sílu dostat ho z Emirátů? Můžou to být jedině veřejné agentury, mezivládní jako je OSN, nebo národní, jako třeba zpravodajské agentury. Co “na zemi směřují je stejným cílům” znamená? Nemůže referovat aktivitě OSN, když není zapojena v žurnalistice. Jediné možné vysvětlení je, že posílá zprávu zpřáteleným zpravodajským agenturám, naznačuje, že patří k jedné z jejich britských protějšků.

Narozdíl od Mary Colsonové, její fotograf pro její Sunday Times Paul Conroy nenosí na bojišti uniformu. Aby byl poznán, tak uniformu nepotřebuje.

Zasahuje “Doktor Mohammed”, aby mu stanovil diagnózu. Paul Conroy byl údajně den po vystřelení střely GRAD zraněn na noze. Ukázal nám bezvadné obvázání nohy. I přes extrémní vážnost a čerstvost zranění není jeho noha oteklá. “Doktor Mohammed” obhajuje svůj titul: bez zdravotního výcviku zvládne provést zdravotní zázraky.

Na konec jeho řeči vkročí Paul Conroy se zprávou pro “jeho rodinu a přátele v Anglii”: “Jsem úplně v pořádku.” Ačkoli skrytý význam možná “Doktoru Mohammedu” unikl, tak ti, kteří ví, že Paul Conroy je ze severního Irska a ne z Anglie, nebudou mít problém si to dešifrovat. “Fotograf” mluví k vyšším úrovním britské vojenské agentury pro kterou pracuje a dává jim vědět, že by tato pantomima neměla být brána vážně: Je v pořádku.

Tentokrát je to Paul Conroy, kdo zdá zda využil divadla “Doktora Mohammeda”, aby rozšířil zprávu, zatímco byl znehybněn svým zraněním.

Nová zpráva Edith Bouvieorové a jejího společníka

Ve čtvrtém videu natočeném a odvysílaném ve stejný den Edith Bouvierová ležící v posteli na zádech žádá o pomoc. Žádá (1) “provedení klidu zbraní” a (2) “zdravotnické auto, aby ji odvezlo do Libanonu”, aby mohla být rychle ošetřena.

Vzhledem k tomu, že vyjádřené požadavky patří k požadavkům o dočasné příměří, které povolí vstup sanitkám a převoz do nemocnice pro léčbu, jsou taková tvrzení absurdní.
– (1) Klid zbraní je dohoda o pozastavení všech nevraživostí mezi stranami ve smyslu vojenského vyjednávání, zatímco dočasné příměří je stažení vojsk ve specifické oblasti během určené doby, aby byly vpuštěny osoby nebo humanitární potřeby.
– (2) A co víc, odvoz do Libanonu napřed vyžaduje amnestii za zločin nelegální imigrace, Edith Bouvierová byla do Sýrie propašována nelegálně s rebely.

Ačkoliv tyto dva požadavky nejsou rozváděny, tak odkazují na vytvoření “humanitárního koridoru” ve smyslu zamýšleném francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppém.

Alain Juppe je známý za svou schopnost obracení rolí a využívání “humanitárních koridorů.” V roce 1994 obdržel od Rady bezpečnosti OSN rezoluci povolující Operaci Turquoise, která vytvořila “humanitární koridor” pro zabránění masakru populace Hutú po jejich zločinech spáchaných proti populaci Tutsi. Víme, že tento koridor byl více než humanitární. Povolil Francii propašovat pachatele genocidy smíchanými s civilisty a tak zabránit jejich zpovídání za spáchané zločiny. Alain Juppé chtěl tentokrát propašovat ozbrojené gangy zodpovědné za zabíjení v Sýrii.

Mělo by být poznamenáno, že Edith Bouvierová nevyjadřuje své vlastní potřeby; její požadavky odpovídají zájmům Svobodné armádě “Sýrie” chráněné Francií.

Není překvapením, že se novinářka chová jako mluvčí Alaina Juppého. Byla přijata na práci pro Le Figaro Georgesem Malbrunotem. Podle syrských úřadů byl Malbrunot v 80tých letech činitelem DGSE velícím spolupráci s Muslimským bratrstvem. Byl zatčen v Hama a pak předán francouzským úřadům na žádost prezidenta Françoise Mitterranda.

V další části “Dr. Mohammed” vysvětluje situaci, zatímco společník Bouvierové, fotograf William Daniels (na volné noze pro Le Figaro-Magazine, pak pro ime Magazine) zdůrazňuje vážnost. Prohlášení v arabštině jsou přeložena čtvrtým člověkem, který není na obrazovce vidět. A konečně, pátý účastník, mladý Khaled Abu Saleh, video ukončuje revoluční poznámkou.

V prvních záznamech Edith a Paul jasně odmítají s “Doktorem Mohammedem” spolupracovat, tentokrát se ale ochotně připojuje.

Mladý Khaled Abu Saleh je šéfem tiskového centra Svobodné armády “Sýrie.” Podle novinářů, kteří tohle zařízení používali, bylo centrum umístěné v polorozpadlé budově vybaveno potřebným high-tech materiálem. Novináři mohli editovat filmy a měli pro vysílání satelitní vybavení. Někteří ironicky porovnávali úroveň počítačového centra s centrem Syrské národní armády, které pokračuje ve využívání zastaralých vysílacích systémů.

Není zmínka o štědrých sponzorech, kteří toto supermoderní zařízení dodaly. Profesionální aktivity Khaled Abu Saleha nám ale můžou dát vodítko. Mladý revolucionář byl sám novinářem. Je pernamentní korespondent Al-Jazeery, která má na své stránce jeho blog a jako nezávislý pro France24, kde je zaznamenán jako spolupracovník sloupku “Pozorovatelů”. Tyto dvě stanice jsou v čele propagandy NATO a GCC k ospravedlnění změny režimu v Sýrii, jako tomu činili Libyi.

Jako příklad etiky praktikované francouzskou veřejnoprávní stanicí 7.června 2011 France24 odvysílala živě velice motivující řeč syrské velvyslankyně ve Francii Lamii Shakkour, kde na protest proti masakrům ve své zemi oznámila rezignaci. Francouzská diplomatická mašinérie okamžitě začala tlačit na všechny syrské velvyslance na světě, aby ji následovali jako dobrý příklad. Jenže…Ačkoliv Renée Kaplan, zástupce hlavního editora France24, přísahal, že hlas v telefonu patří velvyslankyni, kterou dobře zná, tak ve skutečnosti patřil ženě novináře Fahda Alargha-Almasriho. Intoxikace vyšuměla [1].

Poháněny Alainem de Pouzilhacem a Christinou Ockrent-Kouchnerovou France 24 a RFI přestaly být zpravodajskými organizacemi a staly se nástroji francouzského vojensko-diplomatického aparátu. 5.července 2011 Alain de Pouzilhac, podepsal jako ředitel Société de l’audiovisuel extérieur de la France (AEF) Memorandum pochopení se Shammamem Mahmoudem, ministrem informací libyjských rebelů. Zavázal vytvoření anti-Kaddáfiovského média a vycvičení nezbytného personálu pro svržení libyjského vládce. Oznámení způsobilo hněv novinářů France24 a RFI, byli naštvaní, že jsou používáni jako propagandistický podnik. Vše naznačuje, že podobné provize byly učiněny pro vypěstování “občanského žurnalismu” mezi “syrskými revolucionáři.” Jestli tomu tak je, tak role Khaleda Abu Saleha není omezená jen na korespondování a nezávislost: je klíčovým hráčem ve vytváření falešných informací ve jménu francouzského vojensko-diplomatického zařízení.

Jak už bylo řečeno, tak Edith Bouvierová byla prvním neochotným člověkem se účastnit tohoto herectví. Tentokrát ale se svým kolegou z France24 spolupracovala a nahrála volání o pomoc mířené na manipulaci sympatií veřejnosti a pro ospravedlnění “humanitárního koridoru” v souladu s potřebou Alaina Juppého evakuovat žoldáky ze Svobodné armády “Sýrie” a západní instruktory.

První závěry

V této fázi mé analýzy založené na videu jsem zformuloval několik hypotéz.
– Tým ze Sunday Times (Mary Colsonová a Paul Conroy) pracoval pro MI6, zatímco korespondent Le Figaro Magazine (Edith Bouvierová) byla poslána DGSE.
– “Doktor Mohammed” využil příležitosti toho, že jsou novináři upoutáni na lůžko, aby nahrál další dvě videa, ale Paul Conroy to využil jako nouzovou zprávu svým spojencům.
– A nakonec, nezávsilý novinář France24 Khaled Abou Saleh vytvořil scénář pro cíl Alaina Juppého.

Zhroucení vyjednávání nebo změna?

Skrz vyjednávání jsem mohl poskytnout několik názorů, které byly zvažovány. Když jsem ale nakousl výše zmíněné aspekty, tak mi bylo řečeno, že na to není správná doba. Bylo jasné, že Svobodná armáda “Sýrie” odmítala novináře vydat. Prioritou tedy byla jejich záchrana. Jejich aktuální status bude řešen později.

V sobotní večer 25.února se vyjednávání zkomplikovalo. Aby se znovu navázal kontakt s takfiristy, tak syřané hledali rozumného šejka, se kterým bude skupina ochotna hovořit. Jenže všichni klerici, kteří byli osloveni jeden po druhém ustoupili kvůli obavám z následků. Měli jsme pokračovat v táboření na místě a čekat na návrat k diskuzím hned jak se najde šejk? Nebo bylo lepší se vrátit do Damašku pro klidný odpočinek?

Odpověď přišla od syrských vojenských úřadů. Byli jsme požádáni se vrátit a zůstat poblíž kvůli nové příležitosti. V hlavním městě nám přes SMS informovali, že se vyjednávání pozastavila na 48 hodin..

Pozastavení neznamenalo, že jsme si v klidu mohli užívat neděli a pondělí, zatímco naši krajané byli v ohrožení, během těch 48 hodin ale bylo na cestě další vyjednávání. V tu chvíli jsem si myslel, že štafetu převzali naši ruští přátelé.

V úterý ráno jsem byl probuzen kamarádem, válečným reportérem pro velké francouzské médium, který mi volal, aby mě informoval, že Paul Conroy a pravděpodobně další novináři přijeli do Bejrútu. Byl jsem šokován. Na oplátku jsme vzbudil vysokého syrského činitele, který můj šok sdílel. Telefonát od telefonátu nikdo v Damašku nic nevěděl nebo nechtěl říct.

Nakonec jsem zjistil, že byla uzavřena dohoda mezi generálem Assefem Shawkatem a vysoce postaveným francouzem, který byl jeho přítelem, pro politické vyřešení komplikované situace. Jednotky lojalistů uzavřeli své linie, aby povolili francouzským vojenským poradcům a novinářům přejít přes noc do Libanonu. A ráno Svobodná armáda “Sýrie” zjistila, že jsou pryč. Uvědomili si, že jsou v tom teď sami a tak se žoldáci rozhodli vzdát se a nechat za sebou arzenál, zatímco islamisté závěrečná varování odmítli. Generál Assef Shawkat provedl závěrečný útok a svrhl Emiráty během několika hodin, osvobodil tak uvízlé civilisty od tyranie islamistů.

Ze svého ředitelství v zahraničí Svobodná armáda “Sýrie” – teď zmenšená na samotný stín – oznámila své “strategické stažení”. Syrská národní rada, také sídlící v zahraničí, mezitím oznámila vytvoření vojenského výboru ze syrských a zahraničních expertů. Během čtyř dnů se vojenská otázka přesunula ze syrského bojiště do fajnového ubytování ve velkých pařížských hotelech.

Pokračování přístě…