Tribunály v Norimberku a Tokiu umožnily spojencům odhalit zločiny, které spáchala Osa zla během druhé světové války, a také posloužily k tomu, že ospravedlnily jak cenu za vítězství, tak za nadvládu nad světem. Na základě tohoto modelu Washington uvěřil, že může soudit a nakonec odsoudit 120 syrských představitelů, včetně prezidenta Bašára Assada, aby tak ospravedlnil válku a svržení Syrské arabské republiky. Vše, co zbývalo udělat, bylo pouze vymyslet jejich zločiny…
V dubnu 2012 – jinými slovy, po francouzském odstoupení od války (do níž znovu vstoupili v červenci), a před rusko-americkou dohodou o sdílení informací (30. června v Ženevě) – se „Přátelé Sýrie“ rozhodli soudit prezidenta Bašára Assada u mezinárodního soudu. Hlavním smyslem bylo pozdější zinscenování Pax Americana poté, co došlo k vraždě Slobodana Miloševiće ve vězení v Haagu (Nizozemsko), oběšení Saddáma Husajna a lynčování Muammara Kaddáfího.
Aby to bylo možné provést, Spojené státy vytvořily asociaci v Haagu, nazvanou Centrum pro syrskou spravedlnost a odpovědnost (SJAC). Po dobu dvou let právníci a soudci shromažďovali svědecké výpovědi o „mučení, praktikované režimem“.
Úřad pro Globální trestní spravedlnost při ministerstvu zahraničí USA, který v té době řídil velvyslanec Stephen Rapp, žádal Saúdskou Arábii, Jordánsko, Katar a Turecko, aby financovali „zvláštní tribunál OSN pro Sýrii“ podle vzoru „zvláštního tribunálu OSN pro Libanon“. Připomeňme si, že Libanonský tribunál, na rozdíl od jeho označení, není tribunálem v pravém slova smyslu, protože ho tvořili pouze dva vysocí činitelé, generální tajemník Organizace spojených národů a předseda vlády Libanonu, a to bez jakéhokoliv schválení buď Radou bezpečnosti, nebo libanonským parlamentem. Tento nepravý tribunál by byl schopen ignorovat právní normy a odsoudit syrského prezidenta bez důkazu.
Vymýšlením principů tribunálů pro Libanon a Sýrii se zabývali Jeffrey Feltman, bývalý americký velvyslanec v Bejrútu, potom nižší státní tajemník pro záležitosti Blízkého východu a v současné době ředitel politických záležitostí pro OSN. Pan Feltman vytvořil tribunál pro Libanon poté, co osobně zorganizoval atentát na Rafíka Harírího, aby mohl soudit a odsoudit prezidenta Libanonu Emile Lahúda a syrského prezidenta Bašára Assada, které měl v úmyslu obvinit. Podařilo se nám nahlédnout do interního dokumentu z jeho kanceláře a zjistili jsme, že po svržení Syrské arabské republiky mělo NATO v úmyslu soudit a odsoudit 120 vůdců země, přičemž 80 z nich již bylo uvedeno na seznamu jako osoby, na které Spojené státy a/nebo Evropská unie uvalily sankce.
20. ledna 2014, dva dny před zahájením jednání Ženeva 2, advokátní kancelář Carter-Ruck se sídlem v Londýně obvinila Sýrii z mučení a zabití více než 11 000 vlastních občanů během války. Následně publikovala zprávu tří mezinárodních právníků, kteří prokázali pravost 55 000 snímků, údajně pořízených vojenským fotografem, který dezertoval. Navzdory tomu, že existují vážné pochyby o dvou z oněch právníků ohledně jejich podjatosti v předchozích záležitostech, kdy navíc třetího právníka pověřila CIA, aby vytvořil Centrum pro syrskou spravedlnost a odpovědnost (SJAC), a navzdory odmítnutí ze strany Sýrie, John Kerry nepromeškal příležitost citovat tento dokument při zahájení konference Ženeva 2.
Komise pro zahraniční záležitosti Sněmovny reprezentantů uskutečnila 31. července 2014 rozhovor se syrským fotografem. Ukázal jim 10 snímků ze své sbírky 55 000 fotografií, ale až poté, co je ušpinil, takže byly neidentifikovatelné.
A dál, Panebože! Rusko a Čína se 22. září 2014 bránili právem veta vůči francouzskému návrhu rezoluce, která pojednávala o Mezinárodním trestním soudu, týkajících se zločinů spáchaných v Sýrii. Ministerstvo zahraničí USA rozhodlo, že nashromážděný materiál, ačkoli je mimořádně obsáhlý, nemá větší hodnotu, než falešná svědecká prohlášení z tribunálu pro Libanon. Následkem toho přestali sponzorovat přípravy na syrský Norimberk.
Nicméně Ministerstvo zahraničí nedávno sponzorovalo Centrum pro oběti mučení v Minnesotě, a to nejen pro jeho činnost, ale také proto, aby bylo nápomocno „obětem režimu“ – pokud nějaké najdou. Avšak nikoli, aby pomohlo 80 000 lidí, které Spojené státy unesly a vojenské námořnictvo je mučilo v Guantánamu a ve vězeňských lodích v mezinárodních vodách během dvou funkčních období George W. Bushe.
Kromě toho Ministerstvo zahraničí USA sponzorovalo výstavu, organizovanou Katarem, na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, potom v Muzeu holokaustu ve Washingtonu, a konečně minulý týden v Římě – založenou na fotografiích z advokátní kanceláře Carter-Ruck. Samozřejmě, že nepřicházelo v úvahu ukázat všech těch 55 000 fotografií, ale jen těch deset stejných rozmazaných snímků, k nimž bylo přidáno pár dalších, vztahujících se k válce. Ve stejnou dobu proizraelský zástupce Eliot Engel (autor Zákona o syrské zodpovědnosti) představil návrh zákona H.R.5732, který je zaměřený na posílení sankcí proti Sýrii.
Francouzský prezident Holland (jehož armáda je nelegálně nasazená v Sýrii) uspořádal 6. října 2016 setkání na jejich velvyslanectví ve Washingtonu s cílem znovu uvést do chodu Centrum pro syrskou spravedlnost a odpovědnost (SJAC) a financovat projekt Tribunál pro Sýrii. Německo, Belgie, Dánsko, Itálie, Norsko, Spojené království, Švédsko, Švýcarsko, a samozřejmě Spojené státy, oznámily, že se budou podílet na příspěvcích. Celý projekt by měl stát jen několik milionů dolarů ročně.
Washingtonu je nyní jasné, že Syrská arabská republika nepadne, a že nebude možné soudit a odsoudit prezidenta Bašára Assada bez důkazů. Toto nastavení je součástí formování západní veřejnosti jako „ochránců dobra proti krutým Syřanům“. Francie, která byla postupně mluvčím pro zájmy Turecka, Kataru, pak Saúdské Arábie a dnes Izraele, tyto věci takhle nevidí. Proto doufá, že odsoudí 120 syrských představitelů (kteří jsou již odsouzeni na papíře) před Mezinárodním trestním soudem… v nepřítomnosti.
Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Marc Ayrault oznámil 10. října, že požádal skupinu právníků, aby našli způsob, jak se odvolat na Mezinárodní trestní soud, a to navzdory předvídatelné opozici Rady bezpečnosti.
Zdá se, že Washington se připravuje na to, že bude muset akceptovat konec unipolárního světa. V tomto případě budou ty nejabsurdnější a nejděsivější obvinění proti Sýrii sloužit k zošklivení obrazu ruského tábora.
– "A Report into the credibility of certain evidence with regard to Torture and Execution of Persons Incarcerated by the current Syrian regime", Carter-Ruck, January 20, 2014.
– «Report sulla attendibilità delle “Foto di Caesar” che si paventa saranno esposte in mostra al Senato della Repubblica italiana», Sibialiria, Marzo 2016.
– “The Caesar Photo Fraud that Undermined Syrian Negotiations”, Rick Sterling, March 2016.