Ted Cruz PsyOp

Zvláštní jednotky „PsyOps“ – připomíná úvodem – budoval už generál Edward Landsdale. Pod jeho velením se začlenily do struktur armády i CIA. Už od agrese ve Vietnamu [1]. A pak nonstop. Je to nepoměrně „komplexnější podnik, než propaganda, usilující pouze o deformované vnímaní reality“. Například „za války proti Sýrii od roku 2011 si spojenecká propaganda kladla za cíl přesvědčit populaci, že prezident Asad spěje k abdikaci, tak jako tuniský prezident Bin Ali. Kdežto psychologické operace od počátku roku 2012 měly v plánu podvrh programů na národních televizních kanálech, ukazujících pád Syrské arabské republiky, aby tak populace už nekladla odpor.“ [2]

I tady přitom kvete „outsourcing“, co „státní zakázky“ svěřuje privátním kumpánům. Tu samou roli, již plní na válečném poli žoldácké armády typu Blackwater-Academi, DynCorp či CACI, si v temnotách „psychologických operací“ pachtují britská firma SCL (Strategic Communications Laboratories) a její americká filiálka Cambridge Analytica. Od „roku 2005 se dokonce účastní veletrhů British Defense Systems & Equipments International (DSEI) a své služby tu prodávají ´nejvyšší nabídce´“. [3]

„Know-how“, šířící povodně zkázy, není zadarmo. O to víc prahne po tržní expanzi. V dostizích o Bílý dům se točí pohádkové prachy. Kohosi v SCL proto napadlo, že radno vrazit nohu i do těchto dveří. A také tu aplikovat „behaviorální techniky“, nadané „vyprofilovat lídra“. Tak aby „korespondoval s cílovou populací“. A „vyprojektovat i poselství, které mu u ní zajistí podporu“. „Prefabrikovat kandidáta pro americké prezidentské volby.“ A „vyhrát mu adresu v Bílém domě“.

Prvním pokusným králíkem je Ted Cruz. Projekt se rozhodl zatáhnout Robert Mercer [4]. Startoval „vynálezem softwaru hlasové identifikace“. Pak přešel do čela Renaissance, jedné z největších investičních korporací světa [5]. Fond zvaný Medaillon, spadajícího do jejího portfolia, vykazoval průměrný roční zisk ve výši 35 procent už v letech 1989 – 2006. Za „PsyOp“, „profilující“ Teda Cruze a jeho voliče, zaplatil přes 15 miliónů USD. Sám totiž „nemusí“ ani Hillary Clintonovou, ani Donalda Trumpa.

SCL/Cambridge Analytica pokoutně skoupily osobní data miliónů voličů. Prodal jim je Amazon, „gigant v oboru prodeje online“ (před nímž se plazí po břiše i honorace nad Vltavou). Tak delikátní kousek si žádal i prostředníka. Kůži nastavila společnost MTurk. Analytikem z dat, která dodal, je Global Science Research (GSR), v níž kraluje dr. Aleksandr Kogan. Když ho v tom přítmí načapal britský deník Guardian [6], dušoval se, že jde o čistě vědecký výzkum. A vstupním datům prý garantuje anonymitu. Je to výlet do víc než 40 miliónů amerických voličů. Je samotné o souhlas nikdo nežádal. [7]

Zmíněný „vzorek“ byl prohnán „metodou OCEAN“. Což je anglická zkratka pěti psychologických dispozic, kterým se šije na míru kandidátova prezentace i podpůrná argumentace. Ovšem až poté, co je profil každého voliče projde i sítem dalších 240 kritérií.

Zbývá vysvětlit, proč právě Ted Cruz. Coby syn evangelického pastora Raphaela Cruze, který do Ameriky emigroval z Kuby. A vášnivého hlasatele Posledního soudu, co podle něj nastane už brzy a s hříšníky naloží nemilosrdně [8].

„Tedova manželka Heidi byla ředitelkou odboru Jižní Ameriky v Radě národní bezpečnosti.“ Za „časů, kdy jí šéfovala Condoleeza Riceová“. To madam Heidi vyneslo až do postu viceprezidentky Goldman Sachs [9].

Cruz sám své krédo sepsal už roku 1988: „Ovládnout svět. Globální dominance, nadvláda nade vším, být bohatý a mocný.“ Náturou libertarián, je prý i brilantní právník. Několik kauz vyhrál i u Nejvyššího soudu. Mandantem nebyly právo a ctnost.

V roce 2008 rozhodl Mezinárodní soudní dvůr, že Spojené státy mají revidovat rozsudek nad Mexičanem, jemuž upřely právníka. Cruz to – coby generální prokurátor státu Texas – zablokoval filipikou, podle níž příslušnou smlouvu podepsal Washington a do texaského právního řádu se nepromítla. Mexičan byl popraven.

Právě Cruz posbíral i souhlas generálních prokurátorů 32 amerických států s tím, že „zákaz nosit osobní zbraň porušuje právo, garantované Druhým dodatkem k Ústavě“. Obhájil i instalaci „pomníku Desatera božích přikázání na texaském Kapitolu“. A právo „odříkávat Přísahu věrnosti vlajce Spojených států ve veřejných školách“ jakbysmet.

Tak obstarožní výbava mu zprvu nesla jen chatrnou oblibu. „Deficit empatie“ přetřásal i tisk. Masový fanklub mu zajistila až pomocná ruka SCL/Cambridge Analytica. Teprve díky ní vyhrál i první primárky v Iowě.

Dotáhne-li to až do Bílého domu, bude to výsostný důkaz, že „technikou psychologických operací se dá nabořit i předvolební kampaň“.